Srpnový katmajácký agility tábor

Ani letos jsem si nenechala ujít se psama oba tábory. Opavské tábory pod vedením Marti Wasserbauerové jsou totiž zárukou, že se sejde bezvadná parta lidí, a že si člověk perfektně zatrénuje, Marťa staví opravdu "vypečené" parkury, kde člověk zjistí, že je pořád se co učit. Na tenhle tábor jsem konečně vzala oba psy. Rhii packa se pomalu rehabilituje, zatím to vypadá nadějně, tak jsem ji vzala na tréninky pro začátečníky, kde jsme trénovaly jen skočky a tunely na S-kových překážkách. Holčina se moc snažila, ale je na ní vidět, že od devíti měsíců vpodstatě nic nedělá. Běhala jako magor, rozlítaná, šťastná, že může běhat. Po pár dnech se to ale zlepšilo a obě jsme se "našly". Její rychlost a ohebnost je úžasná i přes to, že nemá pacenku úplně v pořádku. Moc bych si přála, aby se dala úplně do kupy, aby se mohla agi věnovat naplno. Je mojí velkou nadějí. Biskíto si užíval tréninky jednou denně, aby nebyl zbytečně přetěžovaný. Nápor tréninků dvakrát denně snáší hůře, je velice brzo unavený, a už v půlce tábora mu to nejde - obíhá skočky, sem tam podleze, kluše... Ale protože měl trénink jen jednou denně, vydržel mnohem více. A bylo vidět, že mu to prospělo :). Ve středu večer, než jsme šli spát, se samou radostí válel po zádech ve stanu :))), měl opravdu radost :), snažil se, co mu síly stačily. Biskíto i Rhiuška se prostě vyřádili, oba ve svých možnostech. Marti, děkujeme, že ses nám věnovala, žes byla na parkuru od rána do večera, žes nás zase posunula dále!!! Těšíme se na podzimní intenzivku!!!