Jak jde čas...
Všechno to začalo v chovatelské stanici Ivelbero's Darling Ivy Karafiátové, kde se 6.3. 2009 narodilo sedm krásných štěňátek. Tři fenky Barracuda, Berlinetta a Biarritz a čtyři pejsci Bastien, Buick, Bolt a Biscayne. Maminkou štěňátek je krásná blue merle fenečka Electra Prosto Chudo, která byla přivezena z Ruska. Elka je moc hodná a má ráda společnost lidiček a zvířátek, a přesně tohle po ní zdědil i Biski. Tady je fotečka Elky.
Tatínek Biskiho Hank je až z Ameriky, je to redtri australák, po kterém Biski zdědil puntíky na čumáku ☺, a proto má tak nevinný a hezký výraz ve své psí tvářičce ☺. Tady je Hank (Harmony Hill's Flameboyant).
Tak takhle Biski vypadal, když se narodil. Vážil 350g a bylo to takové bezbranné štěňátko, což se dnes nedá říct ☺.
Tady už má šest týdnů, váží 4000g, a roste nám do krásy.
A pak se jednoho krásného dne rozhodla jedna holka z Kravař ve Slezsku, že by moc ráda měla australáčka, se kterým by dělala blbiny, pracovala s ním, běhala agility a hrála třeba dogfrisbee. A o osudu Biscayna bylo rozhodnuto. 9.5. 2009 ráno jsem začala prohlížet internetové stránky chovatelských stanic a narazila na jednu, kde měli ještě dvě volná stěňátka - blacktri kluky Buicka a Biscayna. Zavolala jsem tedy, že bych se přijela odpoledne na štěnátka podívat. Bylo krásné slunečné odpoledne a já jsem se vydala do Zlína, samozřejmě už jsem věděla, že si jednoho z těch chlupáčů přivezu domů ☺. Okouzlili mě totiž už na fotečkách a to jsem je ještě neviděla naživo ☺. K večeru jsme dorazili na místo, přivítala nás Iva a ukázala nám svou tehdy ještě čtyřčlennou smečku australáčků. Kromě maminky Elky (a tehdy ještě dvou štěňátek) je totiž v chovatelské stanici Ivelbero's Darling ještě red merle fenečka Beauty Mladá Živa (Bjůtka). Tady je fotečka Elky i Bjůtky.
Všichni pejsci nás patřičně přivítali jak se patří. Štěňátka Buick a Biscayne skákala, kousala, cákala vodu, tahala se s Elkou a Bjůty o hračky, prostě veselo. A na mně v tu chvíli bylo vybrat si z těch dvou chlupatých krásných kuliček. Výběr to byl moc těžký, oba jsou totiž skoro jako dvojčata, Buick akorát nemá bílý límeček kolem krku. Oba pejsci byli velice živí po mamince a povahově velice podobní - nebojácní, energičtí, veselí, tvrdohlaví. Proto nakonec rozhodla moje slabost pro krásný bílý límeček malého chlupáče Biscayna. Byla jsem rozhodnutá, že to bude právě on asi už doma, ale nechtěla jsem na tom nějak trvat, čekala jsem až na to, až je oba uvidím. A to jen potvrdilo mé rozhodnutí. Takže s námi tenhle krásný pejsánek odjel domů do Kravař. Celou cestu byl Biski neposedný, pořád se vrtěl, chodil tam a zpět a když už to vypadalo, že konečně usne, tak ho znova něco zaujalo a zase začal zkoumat a taky štěkat, protože si ho odváželi úplně cizí lidi a on najednou neměl bráchu, mamku Elku ani Bjůty. Domů jsme dojeli vpořádku a pak se u nás Biski vpohodě zabydlel, dostal svůj pelíšek, hračky a misky. Zvykl si opravdu rychle, nebyl žádný problém. Hned si hrál, běhal po zahradě, zkoumal všechno okolo sebe. Tady je fotečka, když byl u nás Biski první den, to mu bylo devět týdnů.
Tady má Biski tři měsíce. No není to krásné štěňátko? S takovým kukučem prostě musí každého obměkčit ☺. Když přijdu domů z práce a zrovna jsem neměla nejlepší den, tak právě tohle je to, co mě dokáže nabít energií a radostí. Kdo neměl pejska, neuvěří....
Teď už má Biski víc než rok a vyrostl z něj krásný pes (foto Míša Kuzníková).
